Home » Školení » Internetový design » Zaměření webu

Zaměření webu

Řada firem v minulých letech investovala nemalé částky do svých webových stránek. Bohužel často byla návratnost jejich investic malá nebo žádná.


Proč potřebujeme webové stránky?

Tato otázka je velice jednoduchá, ale odpověď na ni může při racionální úvaze způsobovat nemalé problémy. Každý racionální podnikatel provozuje všechny své aktivity za účelem zisku. Zisk může být přímý (prodej výrobku) nebo nepřímý (posílení značky apod.).

Součástí otázky „Proč potřebujeme webové stránky?“ je tedy zároveň otázka „Čím nám budou stránky vydělávat?“. V zásadě lze říci, že stránky mohou vydělávat následujícími způsoby:

  • Přilákají nové zákazníky
  • Stávajícím zákazníkům poskytnou doplňkové a podpůrné služby
  • Poskytnou podporu našim obchodním partnerům
  • Nevydělají, ale ušetří

Jistě bychom našli i konkrétnější způsoby, kterými stránky mohou přinášet zisk, ale v každém případě by měl investor zvážit, zda zisk bude tak velký, aby se mu vrátili náklady. Zároveň je třeba si uvědomit, že webové stránky jsou plnohodnotnou investicí. O každou investici (stejně tak o webové stránky) je potřeba pečovat. Pokud se webu nechcete věnovat, neinvestujte do něj!

Web může poskytovat informace, které jsou pro cílové uživatele důležité. Ujasněme si, jaké nejdůležitější informace potřebují návštěvníci webu získat.

Co bychom na stránkách chtěli mít?

Tato otázka je již od samého začátku špatně položena. Web nevytváříme pro sebe (kromě vnitropodnikových webových aplikací), ale pro své zákazníky! Správně by tedy otázka měla znít „Co chtějí mí zákazníci na webu nalézt?“. A tuto otázku můžeme ještě blíže specifikovat. Například, co chtějí stávající zákazníci, co chtějí nově příchozí návštěvníci apod. Pokud víme, co chtějí návštěvníci našeho webu (a tedy potenciální zákazníci), můžeme náš web lépe zacílit a dosáhnout tak mnohem lepších výsledků.

Kdo je můj zákazník?

S předchozí otázkou souvisí i otázka „Kdo je můj zákazník?“. V mnoha případech lze nalézt několik typických skupin zákazníků, které chceme oslovit. Například u obchodu se sportovním zbožím můžeme náš web zacílit na tři základní typické návštěvníky:

  • Mladý muž (student) preferující výhodnou cenu
  • Mladá žena, preferující design a značku
  • Muž, sportovec, ve středních letech, preferující kvalitní a technicky dobře vybavené zboží

Nelze tvrdit, že právě tyto tři hlavní skupiny tvoří zákazníky všech obchodů se sportovním zbožím. Jedná se pouze o modelový případ. Na každý pád usnadní identifikace typických zákazníků zacílení webových stránek. Zacílení se může týkat například designu, struktury stránek, použitého slangu apod.

Jaký vzhled a pojetí pomůže návštěvníkům sdělit to, co jim chci říci?

Chcete web pojmout jako zajímavý, úsměvný či vážný? Toto rozhodnutí může patřit k nejobtížnějším. Například věc, která jednoho člověka pobaví, nemusí jinému vůbec připadat k smíchu. Je třeba, abyste znali své návštěvníky, psali se zohledněním jejich názorů a používali jazyk, kterým mluví i oni. Zamyslete se také nad značkou. Pokud logo vašeho podniku reprezentuje dlouholetou autoritu v oboru, nebude zlehčující humor na místě.

  • Oslovujte návštěvníky přímo, často používejte slova jako vy a vaše, aby bylo zřejmé, že návštěvníci webu jsou pro vás na prvním místě.
  • Zaměřte se na účel webu – zda slouží k prodeji drobného zboží nebo k informování o událostech v místním plaveckém klubu.
  • Z podstatných bodů udělejte nadpisy a podnadpisy.
  • Používejte stručné věty a odstavce, abyste usnadnili zběžné i podrobné čtení.
  • Používejte volné místo, které návštěvníkům pomáhá, aby se při čtení „neztratili“.
  • Upravte text tak, aby upoutal pozornost návštěvníků, udržel jejich zájem, odpověděl na jejich otázky, vyvrátil jejich námitky a přiměl je k akci.

Kdo bude udržovat web/data aktuální?

Již před započetím projektu je dobré mít představu o tom, kdo bude s novou aplikací (především v případě webových stránek) pracovat. U informačních systémů je tato otázka snadno zodpověditelná (všichni, kdo se účastní procesů podporovaných v systému). U webových stránek je třeba počítat s náklady na pracovní sílu, která bude plnit web daty. Především pokud chceme vytvářet rozsáhlejší webové e-shopy či jiné katalogy, je dobré vyčlenit na tento úkol zaměstnance, který se bude starat pouze o web. Časová náročnost těchto činností značně narůstá například při pořizování katalogových fotografií apod. Pokud již data pro katalog existují v digitalizované podobě, je možno jimi naplnit systém jednorázově, případně vytvořit „můstek“ pomocí kterého je možné digitalizovaná data v ustáleném tvaru doplňovat periodicky (např. různé tabulky z jiných programů, elektronické katalogy výrobců, apod.). Podobně je třeba přemýšlet o zpracování zakázek, které přichází přes webové stránky.

Kdo se bude starat o běh systému?

Další otázkou je, kdo se budete starat o běh aplikace a korektnost dat. Představa, že o běžné úkoly spojené s údržbou dat a zaškolením pracovníků se bude starat vývojářská firma je poněkud drahá. Některé firmy poskytují zaškolení pracovníků s novým systémem, ale pro běžný chod aplikace je dobré najít stálého externího poradce, například z blízkého obchodu z počítači apod. Ten díky svým znalostem dokáže často v existujících aplikacích najít problémová místa a často i problém sám vyřešit. Výhodou je, že bude jistě mnohem flexibilnější a levnější než služby vývojářské společnosti. Další výhodou je, že v případě chybného chování aplikace je schopen přesněji a v odborných termínech identifikovat problém a urychlí se tím tak řešení ze strany tvůrců aplikace.